(Mám tu další nápad....každá kapitola bude povídaná jen jednou holkou, a vždycky se to bude střídat....ale už nebudu omílat pořád ten stejněj děj, ale budu se snažit pokračovat dopředu.....potom to bude jednodušší, až se poznají s klukama.)
Mia
Nastal den odjezdu. Už od rána jsem byla nervózní, a máma pořád chodila jako tělo bez duše, ale chápala jsem jí. Musí se cítit hrozně, když odjíždím bydlet do Anglie. Blížilo se půl deváté. Čas který jsem si naplánovala, abych se dostavila včas k Melise, abych jí vyzvedla.
Loučení proběhlo opravdu těžce. S mámou jsme to obě obrečely, ale už bylo půl, a já musela vyrazit. Všem jsem dala pusu, a bráchovi a ségře řekla že si budeme volat. Za chvíli jsem byla u Melisy, která zrovna stála před domem s kufry, a Její mámou a obě brečely. Alex tam s nimi stál, smutně koukal a objímal je. Ještě jsme tam stály a všichni se loučili, a Melisa řekla ,,Měly bychom jít...ať to stihneme". Rozloučili jsme se a nasedly do auta.
Na rozveselenou jsme si pustily písničky od One Direction. Jo přesně od nich...tu skupinu milujeme. Každá jsme si taky oblíbily svého miláčka, jak jim rády říkáme. Mě se nejvíc zalíbil Harry, no co zalíbil, rovnou jsem se do něj zamilovala. Ten jeho úsměv, dolíčky v tvářích, vlasy, a to sexy tělo...no prostě k nakousnutí. Melise, té se líbí Liam. Ona ho popisuje, no jak bych to řekla...dá se to jedině jejími slovy "Ten Liam je tak perfektnííí...Jeho vypracovaný sexy břicho, vlasy, a ten strašně romantickej úsměv a výraz tváře" ...jo, nějak takhle básní, když o nich mluvíme.
Ani jsme se nenadály a už jsme pili kávu na lodi, která mířila směr Anglie, čili -> náš nový život. Na lodi byla opravdu zábava. Bylo tak pár kluků opravdu k nakousnutí, ale šlo pouze o flirt, a nic jiného. Cesta uběhla docela rychle, a ani jsme se nenadály, a už jsme byly v Anglii, a čekali na auto, které nám měli svézt z lodi.
Když jsme byli na cestě do našeho bytu, který jsme měli už koupený, od Melisiného táty předem, koukaly jsme po ruchu velkoměsta. Někteří lidé někam spěchali, jiní se jen tak flákali po Londýně. Přijeli jste k domu, ve kterém máme byt, a Melisa šla pro klíče k domovníkovi, já jsem zatím zaparkovala, a vydělávala kufry z auta. Bylo jich opravdu hodně. Vydělala jsem kufry, a čekala na Melisu. Když mě přestalo čekat řekla jsem si, že aspoň půjdu dát věci do domu, aby si tu nestála jako trubka. Začali jsem nosit první kufry, když v tom někdo zavolal ,,čekej!....netahej se s těma kuframa..určitě jsou těžký" řekl někdo ale ty ses neotáčela. Ten hlas mi byl povědomý, ale nevěděla jsi kam do zařadit. Dala jsem kufr dovnitř a šla nazpět. Jen co jsem vešla na ulici, a uviděla ho, bylo to jako by mě opařili. Stál tam, a zrovna bral mé kufry. Jen jsem nevěřícně stála a koukala. "Kdyby tu jen byla Melisa, asi by se zbláznila." řekla jsem si, a okřikla ho. ,,Hej!...proč to?....no.....proč mi chceš pomoci?." řekla jsem mu, a ovládla jsem se, aby jsem nezačala křičet. ,,Přece se tak krásná dívka nemůže tahat s tak těžkýma kuframa." Odpověděl s krásným úsměvem od ucha k uchu. Ano, byl to on, stál tam Harry s kuframa a taškama ověšenýma na sobě. V tom z dvěří vyletěla Melisa.
Žádné komentáře:
Okomentovat